Svatá Kateřina z Alexandrie je velice populární světice, opředená mnoha legendami. S nashromážděnými legendami se také nakupily pochybnosti o její skutečné, historické existenci. Tradice se shodují v tom, že to byla velice krásná, chytrá a vzdělaná žena, kterou ani filozofové nepřesvědčili o nerozumnosti křesťanství. Protestovala u císaře proti uctívání model a už jako osmnáctiletá přesvědčila filozofy i pochybovače o pravdivosti víry, ale kde končí argumenty, přichází násilí. Císař pak nabídl Kateřině ruku, ona jej odmítla. Ve vězení, kam se pak dostala, obrátila na víru císařovu manželku i vojáky. Za to ji chtěli zlomit mučením na ozubeném kole. To se však při mučení rozpadlo, zjevil se anděl, zpřetrhal pouta, kole se zlomilo. Proto je zobrazována s kolem a mečem. Nakonec Kateřinu popravili, z jejího hrdla vytrysklo mléko. Podle legendy odnesli její tělo andělé na horu Sinaj, kde dodnes stojí klášter nesoucí její jméno. Anděly byly označováni mniši a poustevníci, kteří vedli „andělský život“. Také proto příběh Kateřiny svůj reálný základ neztrácí. Je patronkou mlynářů, kolářů i hrnčířů (hrnčířský kruh). Kvůli své moudrosti a odvaze předstoupit před posluchače a umění je přesvědčit, je patronkou pražské Univerzity Karlovy, pařížské univerzity Sorbonny a učitelů, studentů a žáků a také Otec Vlasti velmi stál o její přímluvu. Patří mezi čtrnácti svatých pomocníků a je nejznámější a nejuctívanější světicí po Panně Marii. Je zajímavé, že její svátek (25. 11.) přichází těsně po té, co se v našich školách ukončí první rodičovské schůzky a uzavírá první neúřední hodnocení ke konci prvního čtvrtletí.
„Svatá Kateřina si zaslouží obdiv pro svou moudrost, výmluvnost, stálost, cudnost, čistotu a výsadní důstojnost.“ (Jakub de Voragine, autor Zlaté legendy).
Kateřina obsáhla všechny obory filozofie – teoretickou, praktickou i logickou. Ivo Kraus píše: „Ve svém přesvědčení byla stálá, pohrdala hrozbami, odmítala slibované dary, nezlomilo ji ani nelidské mučení.“
Kateřina je patronkou žáků, studentů, učitelů, filozofů, teologů, řečníků, advokátů, notářů, knihtiskařů, dívek, manželek, univerzit, knihoven a nemocnic.
Egyptská, filozofka Hypatie, princezna měla podobný osud jako její o sto let mladší alexandrijská vědkyně. Osudy obou žen byly velice podobné. Zatímco sv. Kateřinu popravili pohané v době pronásledování křesťanů, Hypatii připravil o život údajně rozvášněný dav křesťanů v období pozdního helénismu. Místem děje obou ostudných činů byla Alexandrie. Hypatia byla dcera matematika, sama proslula v oblasti fyziky, matematiky a filozofie. Pravděpodobně věřila v jednoho boha. Na smrti Hypatie nese odpovědnost patriarcha Cyril, který měl spory s prefektem Orestem – přítelem Hypatie…
(Kraus, I. Příběhy učených žen, Prométheus 2005).
V okrese Rakovník je této světici zasvěcen kostel ve Mšeci. Komu je každý kostel zasvěcen je možné poznat podle malby světce nad oltářem. Obraz sv. Kateřiny je od D. Grana de la Torre, který mšeckému kostelu daroval v roce 1827 Adolf ze Schwarzenberka.
Kostel původně na místě stál už roku 1352, ale v 17. století vyhořel. O století později do poškozeného kostela udeřil blesk. Kostel byl zbourán, ale následující rok se započalo se stavbou nového kostela. O další století později kostel opět zčásti vyhořel – shořela věž, dvě báně, čtyři zvony a hodiny. Ušetřen zůstal jen zvon sv. Kateřiny z roku 1601, když se uvolnil a po pádu zůstal neporušený. Současná podoba kostela je jednolodní stavba s půlválcově uzavřeným presbytářem. Osvětlen je od východu dvěma kulatými okny a zboku dalšíma dvěma barokními okny. Výzdoba je renesanční i barokní. Věž kostela má v současné době čtyři zvony – Barboru (1601, přelita 1717), Jana (1834, 1841), Umíráček a bezejmenný zvon.
Svatou Kateřina asi znáš z lidové pranostiky: Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
Svatá Kateřina totiž bývá označována za patronku povolání, která souvisejí s mořem. Konec listopadu bývá provázen snížením venkovních teplot a předadventním veselím, kdy se konaly taneční zábavy. Následující neděli po svaté Kateřině totiž začíná adventní doba, pro kterou je typické dodržování střídmosti ve všem, vynechání zábav, hlasité i tiché hudby. Jsou to čtyři týdny ztišení.
„Svatá Kateřina si zaslouží obdiv pro svou moudrost, výmluvnost, stálost, cudnost, čistotu a výsadní důstojnost.“ (Jakub de Voragine, autor Zlaté legendy).
Kateřina obsáhla všechny obory filozofie – teoretickou, praktickou i logickou. Ivo Kraus píše: „Ve svém přesvědčení byla stálá, pohrdala hrozbami, odmítala slibované dary, nezlomilo ji ani nelidské mučení.“
Kateřina je patronkou žáků, studentů, učitelů, filozofů, teologů, řečníků, advokátů, notářů, knihtiskařů, dívek, manželek, univerzit, knihoven a nemocnic.
Egyptská, filozofka Hypatie, princezna měla podobný osud jako její o sto let mladší alexandrijská vědkyně. Osudy obou žen byly velice podobné. Zatímco sv. Kateřinu popravili pohané v době pronásledování křesťanů, Hypatii připravil o život údajně rozvášněný dav křesťanů v období pozdního helénismu. Místem děje obou ostudných činů byla Alexandrie. Hypatia byla dcera matematika, sama proslula v oblasti fyziky, matematiky a filozofie. Pravděpodobně věřila v jednoho boha. Na smrti Hypatie nese odpovědnost patriarcha Cyril, který měl spory s prefektem Orestem – přítelem Hypatie…
(Kraus, I. Příběhy učených žen, Prométheus 2005).
V okrese Rakovník je této světici zasvěcen kostel ve Mšeci. Komu je každý kostel zasvěcen je možné poznat podle malby světce nad oltářem. Obraz sv. Kateřiny je od D. Grana de la Torre, který mšeckému kostelu daroval v roce 1827 Adolf ze Schwarzenberka.
Kostel původně na místě stál už roku 1352, ale v 17. století vyhořel. O století později do poškozeného kostela udeřil blesk. Kostel byl zbourán, ale následující rok se započalo se stavbou nového kostela. O další století později kostel opět zčásti vyhořel – shořela věž, dvě báně, čtyři zvony a hodiny. Ušetřen zůstal jen zvon sv. Kateřiny z roku 1601, když se uvolnil a po pádu zůstal neporušený. Současná podoba kostela je jednolodní stavba s půlválcově uzavřeným presbytářem. Osvětlen je od východu dvěma kulatými okny a zboku dalšíma dvěma barokními okny. Výzdoba je renesanční i barokní. Věž kostela má v současné době čtyři zvony – Barboru (1601, přelita 1717), Jana (1834, 1841), Umíráček a bezejmenný zvon.
Svatou Kateřina asi znáš z lidové pranostiky: Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
Svatá Kateřina totiž bývá označována za patronku povolání, která souvisejí s mořem. Konec listopadu bývá provázen snížením venkovních teplot a předadventním veselím, kdy se konaly taneční zábavy. Následující neděli po svaté Kateřině totiž začíná adventní doba, pro kterou je typické dodržování střídmosti ve všem, vynechání zábav, hlasité i tiché hudby. Jsou to čtyři týdny ztišení.